V lidech, které podporujeme, i v těch, s nimiž spolupracujeme, vidíme příběhy a přejeme si, aby je viděl i svět kolem nás. Přinášíme některé z nich, v nichž přemýšliví mladí lidé odhalují kousek sebe, svých snů, tužeb i překážek, které musí překonávat. Můžeme tak společně nahlédnout do jejich světa a vnímat jeho jedinečnost.
Přemýšlivec myslí jinak - myslí nepřetržitě.
Je nápaditý, zvídavý, uvažuje logicky.
Může být tvrdohlavý, přehnaně kritický či přecitlivělý.
Tvoří složité větné konstrukce, anebo mluví málo z obavy,
aby se nevyjádřil špatně.
Brzy se zajímá
o písmena, čísla, vesmír, elektřinu
či smysl života.
Naším posláním je vytvářet prostředí, ve kterém může dítě růst, rozvíjet se podle svých potřeb a plně využít svůj potenciál. Prostředí, kde je normální přijímat jedinečnost každého z nás tak, aby každý z těchto skrytých příběhů nakonec našel svůj lepší konec.
Albert a Hugo, 10 a 13 let
Mami, ale oni to myslí vážně!
„Ty seš úplně blbej, brácho!“ zaslechla jednou Dana Hádková z dětského pokoje. Zbystřila. Syn Albert ale vzápětí pokračoval: „Přece se se mnou nemůžeš srovnávat, jsem o tři roky starší. Ty jsi chytrej, ale ještě nemůžeš vědět všechno.“
Oba bratři, třináctiletý Albert i desetiletý Hugo, jsou mimořádně nadaní. Albert se už od první třídy potýkal ve škole s problémy, nudil se, což pro něj bylo frustrující. Hugo jako druhorozený měl už mnoho věcí “vyšlapaných”. „Tušili jsme, s čím vším se může nadané dítě potýkat, a už tam nebyly takové ty aha momenty,” vysvětluje Dana.
V rodině se traduje historka, která dobře ilustruje, jak to bylo dřív: v první třídě přišel Albert jednou domů a posteskl si: „Mami, mi pořád počítáme jedna, dva, tři, čtyři, pět.“ Dana se zasmála. „Mami, ty se směješ, ale oni to myslí fakt vážně!” reagoval Albert. To bylo poprvé, kdy si Dana uvědomila, jak těžké to nadané dítě může mít, když se ve škole nudí.
Dana se dlouho snažila, aby se ve škole svých synů držela spíš stranou. V roce 2019 založila Badatelskou akademii Datel pro zvídavé děti, ale zároveň nechtěla být tím rodičem, který učitelům a učitelkám uděluje rady.
Na čem jí naopak vždy záleželo, je hezký vztah mezi Albertem a Hugem. Jako matka každý den vidí, jak jsou kluci odlišní. “Bertík má opravdu obrovskou touhu po pravdě, po poznání, jde přes překážky a vůbec mu to nedochází. Hugo je zase velký estét, krásně kreslí a hraje na kytaru a taky trochu sází svou roztomilost,” říká Dana s tím, že se oba synové stali jejími učiteli.
A pak si vzpomene, co jí jednou Albert řekl, když se ho zeptala, jak se měl ve škole. “Mami, kdy konečně pochopíš, že já se mám vždycky dobře? Já se mám dobře, i když je špatně. Je to jen otázka rozhodnutí.”
Sledujte nás
