Nela je schopná se zasvěceně bavit s každým o jakémkoli tématu a velmi dobře tomu přizpůsobit úroveň a styl komunikace.
Její hlas nelze přeslechnout. Nela je nebojácná, vstřícná a hodně mluví. Je velmi emotivní, nálady dokáže střídat velmi rychle. Už několik let má také poměrně jasno o svém povolání – buď bude mít farmu, anebo bude veterinářka. A před rokem jí navíc učaroval svět společenských tanců.
To, že je v některých věcech „napřed“, ze začátku nebylo vidět. „Nečekala jsem, že bychom mohli mít obě děti nadané,“ říká Nelina maminka Monika Dvořáková. „U Nely jsem neměla pocit, že by se odlišovala. Naopak nám s manželem přišlo, že na rozdíl od staršího bráchy se vyvíjí spíš pomalu.“
Nela však nasávala informace jako houba, a pak to před okolím schovávala. Že se naučila číst, se rodiče od čtyřleté holčičky dozvěděli na procházce v ZOO, když přečetla nahlas popisky u zvířat.
V případě Nely rodiče narážejí na společenský stereotyp: nadané dítě by mělo být premiant, všude a ve všem první, ženoucí se dopředu. Nela však na sebe neupozorňuje, nevyžaduje tolik pozornosti dospělých a trochu tak „klame tělem“.
Přesto, že ve svých devíti letech působí na své okolí především jako roztomilá malá holčička, vyniká Nela snahou dosáhnout toho, co chce. „Občas se věcem, o kterých si myslí, že jsou pro ni moc lehké, nechce z principu věnovat,“ doplňuje Monika.
Nela dokáže přistupovat velmi nestandardně k řešení problémů. Je systematická a cílevědomá. A poměrně rychle přišla na to, že správná technika je často víc než síla.