V lidech, které podporujeme, i v těch, s nimiž spolupracujeme, vidíme příběhy a přejeme si, aby je viděl i svět kolem nás. Přinášíme některé z nich, v nichž přemýšliví mladí lidé odhalují kousek sebe, svých snů, tužeb i překážek, které musí překonávat. Můžeme tak společně nahlédnout do jejich světa a vnímat jeho jedinečnost.
Přemýšlivec myslí jinak - myslí nepřetržitě.
Je nápaditý, zvídavý, uvažuje logicky.
Může být tvrdohlavý, přehnaně kritický či přecitlivělý.
Tvoří složité větné konstrukce, anebo mluví málo z obavy,
aby se nevyjádřil špatně.
Brzy se zajímá
o písmena, čísla, vesmír, elektřinu
či smysl života.
Naším posláním je vytvářet prostředí, ve kterém může dítě růst, rozvíjet se podle svých potřeb a plně využít svůj potenciál. Prostředí, kde je normální přijímat jedinečnost každého z nás tak, aby každý z těchto skrytých příběhů nakonec našel svůj lepší konec. Proto měníme pohled na nadané a usilujeme o společenskou změnu.
„Samozřejmě jsem věděla, že jsem chytrá, jen jsem možná nevěděla, že tak moc.“
Ve třech letech ji zajímal mechanismus fotosyntézy, ve čtyřech začala číst a k pátým narozeninám si přála jediné: opravdový model lidského těla. Když si doma uvědomili její přemýšlivost, zvažovali individuální vzdělávání. „Také si však uvědomovali, že by to znamenalo držet mě dál od reality většinové společnosti. A věděli, že se v ní naopak musím učit fungovat."
Nastoupila na běžnou základní školu. „Svým spolužákům jsem byla pro smích, ale nepřijala jsem roli oběti. A oni, protože jsem byla dívka, si nikdy netroufli na nic jiného než na slovní útoky,“ popisuje Darja dál se stejnou věcností. Zpětně uznává, že byla pro děti svého věku oříšek.
Hodně věděla a potřebovala své vědění sdílet. Byla aktivní, potřebovala diskutovat, což netěšilo nejen děti, ale ani některé z pedagogů, kteří na ni neuměli adekvátně reagovat. Potřebovala prostor, ale neměla ho.
Okolnosti, které pak vstoupily Darji do života, byly klíčové. Dostala se k Šárce Portešové z Masarykovy univerzity, která se věnuje detekci nadaných dětí a práci s nimi, a potvrdilo se mimořádné nadání. Nastoupila na gymnázium a začala docházet do DNA klubu organizovaného vědeckým výukovým centrem Bioskop při Masarykově univerzitě, který se zaměřoval na molekulární biologii.
To, co od raného dětství vypadalo jen jako přírodovědný zájem, dostalo vědecké základy, prostor pro výzkum a naznačilo reálnou možnost dokázat něco zásadního.
Darja letos oficiálně zahajuje studium na univerzitě, obor experimentální a molekulární biologie. „Mým nejdůležitějším úkolem je hledat balanc. Mezi školou, laboratoří a každodenními mezilidskými vztahy,“ uzavírá vyprávění Darja, které bylo letos osmnáct. To, jak si jde za svým cílem, je velmi inspirativní a dává tušit, že už teď patří k těm, kdo (z)mění svět.
